- Pokud chcete zaslat odpověď na Váš příspěvek e-mailem, vyplňte, prosím, kolonku "e-mail".
- Nepravdivé a urážlivé příspěvky budou smazány!
Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42
Dobrý den ,
ano dotaz spíše směřuje ke kategorii druhé . .
Vlastním kombo AER Alpha a cpu do toho zvuk ze snímače L:R. Baggs Anthem , takže si myslím že by to tu propojovací část zasloužilo také nějakou na této úrovni .
Evidence Audio používate ty ohebné FRT nebo L HG ?
Vypadají zajímavě . Děkuji za tip .
Dobrý den,
my máme FRT a jak píše Honza v reakci na mou odpověď - ostatně všechno co zmiňuje platí - také domácí výroby z metráže.
Některé kabely trpí na lámání, některé na nekvalitní jacky, byť jsou za tisíce Kč.....
Bohužel, ověříte si to až při vlastním používání.
K pozornosti bych doporučil Mogami Platinum a již zmíněný Evidence.
Velké zvukové změny zaznamenáte u Monster Cable, kde nabízí varianty na různé typy kytar, bohužel patří k těm, se kterými musíte zacházet velmi opatrně. Nicméně jako ukázka jaké změny ten který kabel umí ve zvuku, to určitě stojí za vyzkoušení......
Dobrý den ,
Děkuji .Dobře až budu mít cestu do Prahy tak bych se zastavil . Je možné kdykoli nebo je lepší se ohlásit předem ?
Ještě bych měl jeden zvídavý dotaz . . Jaký by jste vy jako odborník doporučil nástrojový kabel k propojení akustické kytary s kombem ? Jsou vůbec o poznání lepší drahé kabely nebo jde pouze a opět o reklamní lež ?
Děkuji .
Pavel Spousta.
Dobrý den,
určitě je dobré se domluvit předem.
Kvalitní kabely se ve zvuku jednoznačně projeví.
Je ovšem třeba oddělit dvě kategorie - 1) kvalitní kabely standardní konstrukce, kde cena vyjadřuje především kvalitu vodičů a dobu životnosti kabelu, 2) kabely se speciální konstrukcí, kde se s kvalitou provedení už jaksi počítá a cena souvisí se samotným řešením kabelu.
Tyto speciální konstrukce pracují s variantami stínění vodiče, složením materiálů vodiče a samotnou konstrukcí - míněno propletení vláken vodiče, jeho uložení v izolaci, atd.
Bývají jednosměrné - tedy není lhostejné, který z jacků bude v nástroji a který v aparátu.
Předpokládám, že dotaz směřoval ke kategorii 2).
Je velmi obtížné radit, každý z kabelů zvuk nějakým způsobem upraví a každému se bude líbit něco jiného.
Obecně bývá zvuk hutnější a čistší, nástroj působí výkonněji, lépe se prosazuje.
Některé kabely přidají i určité frekvence.
Nelze ovšem oddělit samotný nástroj a aparát - to co funguje v jedné sestavě, nemusí nutně být přínos pro jiný nástroj nebo kombo.
Samozřejmě nemá příliš význam investovat do kabelu, pokud neinvestuji do kvalitního nástroje a komba.
Sám o sobě toho moc nezmůže.
Každopádně je třeba osobně vyzkoušet a vybrat vyhovující produkt.
My momentálně používáme Evidence Audio.
Jednoznačně je vliv kabelů znatelný i v mnohem menších délkách a aplikacích, kde by to člověk nepředpokládal - propojení reproduktoru v kombu, spojky efektových krabiček....
Zcela evidentní je rozdíl u kytar s magnetickými snímači - ať už elektrických nebo jazzových, kde výměna kabeláže zvuku jednoznačně pomůže.
Na kabelu určitě záleží. U akustických kytar s aktivním snímáním je citlivost na kvalitu kabelu (stínění) o něco menší, ale na zvuku se kabel projevit může (i když i tady mám pocit, že větší vliv je u pasivního snímání). Pokud člověk ale umí trochu letovat, považuji za nesmyl kupovat hotové kabely. Ty kvalitní stojí klidně tisíce a přitom se v podstatě platí značka. Vyrobil jsem si kabely ze špičkové metráže Sommer cable Spirit LLX metr za 77 Kč a konektorů Neutrik, kus do stovky. Cena za kabel je v řádu stovek a kvalita srovnatelná s kabely za tisíce. Každopádně bych si kromě zvuku dal pozor na dvě věci - technické provedení kabelu (aby se nelámal, ale byl dost ohebný, vydržel nějaké to šlápnutí) a provedení konektorů. Rozhodně bych se vyhnul konektorům, které jsou zalisované. Šroubovací konektor jde snadno rozebrat a kabel zlomený/utržený v něm přeletovat. U lisovaných je kabel na výhoz (nebo nákup konektoru).
Dobrý den,
určitě souhlasím.
citace: " U akustických kytar s aktivním snímáním je citlivost na kvalitu kabelu (stínění) o něco menší..."
Některé kabely zvuk změní zásadně některé minimálně, záleží na konstrukci kabelu.
Např. Monster Cables jsou slyšitelné velmi i u akustických kytar s eq.
Jestli je to klad, toť záleží na vkusu :o))
Mimochodem - stalo se nám, že nízkoimpedanční kabel s aktivkou dělal potíže a vrčel, zatímco s běžným kabelem vše v pořádku.
Předpokládám vliv konstrukce aktivky - odzkoušenmo na více kusech, ale může se stát i to, že se člověk rád vrátí k normálnímu kabelu :o).
Dobrý den pane Procházka ,
Potřeboval bych poradit s pražcem v kobylce v akustické kytaře ? A případně upravit . Jde o to že je tam nějaký volný a po napnutí strun se nahne směrem ke krku . Možná je i křivě zbroušený ,což jsem kdysi dělal z důvodu usazení snímače pod tímto pražcem .
Dá se s tím něco dělat ? Jak vůbec má být usazen tento pražec v kobylce ?
Děkuji mnohokrát a přeji pěkný den .
Dobrý den,
udělat se s tím dá, je otázka, zda postačí nahradit sedlo nebo bude třeba vysadit drážku v kobylce a znovu ji vyfrézovat.
Sedlo má bý rovně, v drážce by mělo být usazené tak, aby nekladlo odpor při pohybu ven z drážky, ale aby také neviklalo.
Dobrý den,
mohl bych se Vás zeptat na názor na nástroje s výřezem? Jak velký efekt má výřez na zvuk? Liší se v tomto nějak kytary s kovovými a nylonovými strunami (příp. jednotlivé tvary kytar (D, Jumbo, OM, GA...)? Je případný rozdíl slyšet až u mistrovských nástrojů nebo i u polomasivu za pár tisíc? Dá se obecně říct, že kytara s výřezem je vždycky horší než bez něj (při srovnání dvou stejných nástrojů)? Na různých fórech se kvůli tomu vedou dlouhé spory založené spíš na "jedna paní povídala". Rád bych slyšel něčím podložený názor.
Mnohokrát děkuji za Váš čas a přeji ještě hodně skvělých kytar.
Dobrý den,
to je jedna z věcí, které musíte věřit kytarářům :o))
Důkaz není a objektivně být nemůže, dva totožné nástroje nelze vyrobit a tak se můžeme jen dohadovat na základě logických faktů.
Dotaz na kvalitu posuzovaných nástrojů má spíš odpověď v tom, že hráč, který neřeší kvalitu nástroje tak úplně nebude řešit, zda mu ubral na zvuku výřez :o))
Rozdíly výřez / nevýřez nejsou fatální, nelze jednoznačně říct, že nástroje s výřezem nehrají dobře.
U stavěných kytar se výsledný zvuk skládá z jednotlivých detailů konstrukce, které se snažíte udělat co nejlépe ve vztahu k akustice nástroje.
Výřez je jedním z důležitých "detailů", kterými se kytarář má zabývat.
Tři základní aspekty hovoří v neprospěch výřezů a je lhostejné, o jaký tvar se jedná.
Za prvé - výřez změnší litráž nástroje - to lze kompenzovat jinde, ale už to nebude totéž.
Druhý důvod je zásadnější - žebrování nástroje má svá pravidla a je velmi přesně určené, jak má být provedené. Vymyšlené je to na nástroje bez výřezu, výřezem tedy narušíte systém.
Nabízí se otázka, proč žebrování neupravit - to by jistě šlo, ale není to snadná věc.
K vývoji konstrukce asi nejpoužívanějšího typu - a to martinského kříže - vedla dlouhá cesta a mnoho zkušebních nástrojů.
Můžete něco předpokládat a něco poupravit, ale zda to bude funkční, to ověří až dlouhodobá zkušenost.
Třetí a nejpodstatnější je fakt, že výřez vede ke zpevnění rezonanční desky v daném kvadrantu.
To znamená, že dojde k omezení rezonance v dané oblasti, a to ne zcela zanedbatelné.
Pokud výřez využijete, pak má význam ho v konstrukci použít, pro hráče, který sahne do vyšších poloh jen občas, je smysluplnější symetrické tělo.
Dobrý den. Musím pochválit toto forum, dal jste tu mnoho vyčerpávajících informací. Chtěl bych se zeptat, kdyby nastala situace, že by nebylo možno dovézt dřeviny na stavbu kytary, jaké české dřevo by jste použil ?
Dobrý den,
jako vždy, děkujeme za chválu, snad to má pro muzikanty význam :o)
Vezmu - li jako téma zadní desky a luby akustických kytar, protože Evropský smrk na rezonanční desky patří k tomu lepšímu v oboru a není bezvýhradně nutné dovážet jiný materiál, pak z Evropských dřevin bych já osobně vybral ořech. Velmi dobře znějící materiál, který je opomíjený spíš pro svou fádní kresbu a šedavou barvu. Vybrat opticky zajímavé kusy je otázka náhody.
Bohužel - tvrdost není dostatečná pro to, aby nástroj získal rozsah vyšších harmonických tak, jak to funguje např. u palisandrů.
Další volba by padla na javor - historicky používaný na většinu kytar z Evropské produkce.
Je možné použít obyčejný materiál, ale i materiál s nádhernou kresbou - tzv. fládrem.
U jazzových kytar je to nejčastější volba spolu se smrkovou rezonanční deskou, ale hodnocení zvuku se značně liší od nástrojů klasických nebo westernových, požadavky jsou odlišné.
Oproti ořechu má javor sušší zvuk - méně harmonických, ale nabízí měkký, kultivovaně znějící tón.
Současný vkus nacinkaných nástrojů ale určitě nesplní.
Celá éra tzv. vídeněk byla ve znamení javoru a standardně byl používaný i na mistrovské klasické kytary, běžně ještě v 50. - 60. letech - v Čechách typicky např. Metall, Schneider, ....
Z vyjímečně používaných dřev pak zmíním ovocnany - třešeň, švestka.
Bohužel většinou nemají potřebné rozměry.
Problematiku krku a hmatníku by v případě krku jednoznačně řešil javor, hmatníky a také kobylky pak hruška nebo švestka, v nouzi opět javor.
Adekvátní náhradu exotických dřevin ale v Evropě nenajdeme, bez ohledu na estetické nároky.
Struktura exotů je natolik odlišná od dřevin mírného pásma, že zvukově nelze hovořit ani o podobnosti s některou z dřevin.
Anebo vyndáme ty dávno vyřazené formy na laminátové Ovationy a znovu uvedeme v život konec 80. let 20. století, kdy Český Ovation byl to nejlepší, co se dalo pořídit :o) Až na vyjímky to byla, bohužel, pravda.....
Ona ta situace se dřevem bude brzy reálná. Díky Čínskému způsobu využívání přírodních zdrojů, tedy je - li kupec, vytěžit, prodat, nepřemýšlet - můžeme v průběhu pár let mít po legraci. Současná regulace Cites reaguje zejména na našeho milého bratra z Asie a jeho nakládání se dřevem.
Ještě si neodpustím poznámku z našeho oboru - v civilizovaných zemích se vždy ctilo pravidlo, že kvalitní vzácné materiály byly určené na mistrovské nástroje, kde se dalo očekávat, že kvalita materiálu bude zhodnocená ve zvuku nástroje. Pro segment tzv. studentských nástrojů se vybíral i odpovídající materiál.
Nemyslím, že dává jakýkoli smysl použít na čínskou kytaru k ohni materiál v kvalitě 5A, leč - děje se běžně a málokdo si uvědomí, že to většinou není dřevo z Asie, ale z Evropy, USA .....
Materiál sám o sobě zvuku příliš nepomůže, když chybí základní pravidla a znalosti konstrukce a když hudební nástroj prochází výrobou ve stylu automobilky, kde není šance cokoli z potenciálu materiálů využít.
Dobrý den, chtěl bych se Vás zeptat, jakožto odborníka, který s těmito kytarami přišel mockrát do styku co si myslíte o nápadu dát na Brauer 465 bez výztuhy 12tky struny? Nyní tam mám 11tky a krk je myslím prohlej tak akorát. Nemůžou představovat pro nástroj tlustší struny riziko? Děkuji předem za odpověď.
Dobrý den,
ke zvětšení průhybu velmi pravděpodobně dojde, ale odhadnout, zda to bude jednorázová reakce nebo jestli se krk začne prohýbat dál, není možné.
Jediná cesta je opatrný pokus - napnout 0.12 a pravidelně hlídat.
Pokud začne krk pracovat víc, než je zdrávo, okamžitě vrátit 0.11.
Když tomu věnujete chvíli času, najdete set, který bude mít větší tah jen o pár kg.
Ideální je D´Addario - u všech strun je možné dohledat parametry.
Rozdíl mezi 0.11 a 0.12 může být 5, ale také 12 kg.
Samotný údaj o tloušťce strun nevypovídá o tahu celé sady,např. právě u D´Addario najdete set 0.12 s tahem 71 a druhý 78 kg, a to ve stejné typové řadě.
Podle konstrukce a použitého materiálu se mohu údaje také lišit.
Na trhu se objevují i tzv. Low Tension sady - např. Heritage Phosphor Bronze Low Tension Acoustic Guitar Strings, kde 0.12 mají tah cca jako 0.10 běžné konstrukce.
Podobně i Martin nebo DR mají low tension sety v nabídce.
Bohužel chybí konkrétní údaje.
Dobrý den a velký dík za všechny informace na tomto fóru.
Chtěl bych se zeptat na Váš názor na postup při výměně strun. Vadí kytaře nějak když se sundají všechny struny najednou? Je lepší měnit struny po jedné, aby se pořád udržoval tah (což ale zase zkomplikuje vyčištění hmatníku) nebo nevadí sundat všechny? A je v tomto ohledu nějaký rozdíl mezi kovovými a nylonovými strunami, příp. akustickou a elekrickou kytarou?
A co se týče čištění hmatníku (eben), co byste doporučil? Předpokládám, že cokoli na bázi vody asi není úplně dobrý nápad. Dá se použít Fast fret nebo radši ještě nějaký další přípravek? Někdo doporučuje isopropylalkohol.
Předem díky za odpověď.
Dobrý den,
děkujeme za pochvalu.
Teorie a praxe spolu ne vždy souzní :o).
Teorie praví, že citlivější vůči krku a jeho nastavení je postupná výměna a ano, v případě že se nehodlám zabývat čištěním hmatníku, není důvod to nerespektovat.
Na druhou stranu, pečlivější údržba vyžaduje nástroj bez strun.....
Doporučení o postupném nahrazování jednotlivých strun vychází především z předpokladu, že nástroj nemá stavitelnou výztuhu - až na vyjímky většina klasických kytar, historické nástroje, některé tradiční strunné nástroje, ... - kde opravdu může dojít ke změně průhybu krku a ten se nemusí, po opětovném ostrunění, vrátit do původního stavu, pořípadě tento návrat může trvat delší dobu.
Lze to samozřejmě vyřešit přeseřízením nástroje, ale to už mnoho kytaristů samostatně nezvládne.
Rozdíly mezi nástroji - kromě přítomnosti výztuhy - vyplývají spíš z obecného principu nastavení dohmatu - změnu průhybu krku u akustické kytary, kde bývá lehká rezerva v seřízení, nemusí hráč ani zaznamenat, u elektrické kytary, kde se seřizuje na co nejměkčí dohmat, to už může být jinak.
Podle mého názoru - potřebuji - li sundat všechny struny, sundám je, případně se nástroj znovu seřídí, k poškození krku určitě nedojde.
Na čištění hmatníků - kromě lakovaných - se dle míry znečištění volí buď některý z těkavých olejů - např. citrónový ( lze koupit i jako profi čistící přípravek od Dunlopa ), pomerančový, levandulový nebo obyčejný lněný z výtvarných potřeb anebo razantnější chemická Diava - leštěnka z dob lakovaného nábytku, stále prodávaná, stále páchnoucí, která účinně rozpouští usazené nečistoty a kvalitně konzervující dřevo.
Spolu s vybraným přípravkem je dobré si pomoct jemnou ocelovou vatou - lze koupit v železářství.
Po vyčištění by se měl hmatník znovu napustit použitým přípravkem a nechat pár minut konzervovat. Nakonec vytřít do sucha.
Fast Fret je účinný pro průběžnou péči, při větším zašpinění už nestačí.
Přípravky s alkoholem, či jiným rozpouštědlem, mohou poškodit lak nástroje, tady bych byl opatrný.
Dobrý den pane Procházka. Předem bych chtěl smeknout až k zemi, za to, co jste v řemeslu dokázal. Setkal jsem se s Vámi a s Vašimi nástroji v dobách kdy jste začínal a je až k neuvěření do jaké profesionality jste to dotáhl. Moc Vám fandím.Také moc děkuji za tohle fórum, kde se člověk spoustu věcí dozví a musim říct že je vše zodpovězeno na velice vysoké a profesionální úrovni.
Mam k vám jeden dotaz, kdyby jste mi mohl prosím poradit. Občas si postavim nějaký nástroj, ale jen tak pro zábavu, jsem muzikant, ne kytarář, a mam problém s ucpáváním pórů. hlavně pak u palisandru a mahagonu. Dělam tradiční způsob, mletou pemzou a šelakem, na to dělam polituru. Pořád mi pemza prolízá skrz polituru. Jsou viditelná místa, kde je pór ucpaný. Nemáte s tím prosím nějakou zkušenost? Nebo nepoužívat pemzu a raději zvolit plnič pórů co používají truhláři? Mockrát děkuji za váš čas a za odpověď. Moc vám fandím, přeji krásný den. S pozdravem Martin
Dobrý den,
děkujeme za slova chvály!
S póry bojují všichni a pemza vidět bývá, nicméně neměla by prolézat.
Podle Vašeho popisu bych řekl, že buď používáte moc hrubou pemzu a řídký šelak nebo pemzy dáváte moc, popř. příliš rozmýváte předešlé vrstvy a pemzu si stále vyplavujete na povrch.
Po pemzování je třeba dobře povrch přebrousit, většinou nelze pouze dále nanášet....
Snadná rada není, je potřeba si zpracovat kompletní postup a výběr materiálů, těm pak technologii nanášení přizpůsobit. Jednotlivé postupy se značně liší.
Samozřejmě můžete použít zatmelení pórů - opět je třeba odzkoušet materiál, aby se po nanesení šelaku nepropadal, ale v seriové výrobě se takto často postupovalo.
Mletá křída, terpentýn a barvítko - směs se - poddobně jako šelak - nanášela polnou - vtírala do pórů.
Pod běžné moderní laky je možné použít běžné tmely na dřevo - s šelakem ovšem nemám s touto technologií zkušenost - zda se časem nepropadá.
Dobrý den příležitostně po práci opravuji a stavím nástroje už jsem pár kusů postavil a zatím jsem nenarazil na problém dosáhnout výsledku jaký jsem chtěl, nyní jsem známému dělal novou desku na furch durango jelikož se mu na kytaře uplně ztratily basy konkrétně strune E6 přestala hrát zbytek středy i výšky hrály stále dobře, nicméně udělal jsem desku z alpského smrku kobylku jsme zachovali a problém uplně samý je zde znova, je tedy možné že kobylka prostě dosloužila a je potřeba nová? kytara měla původně kobylku palisandr a desku cedr. děkui za váš názor
Dobrý den,
není možné, aby přestala hrát pouze jedna ze strun, mluvíme - li o konstrukci a materiálu. To se děje pouze v souvislosti se špatným sedlem nebo 0. pražcem.
Aby došlo k zásadní změně ve zvuku nástroje, který by řešila výměna rezonanční desky, musela by být viditelně zdeformovaná původní rezonanční deska, a to opravdu zásadním způsobem ( monoho nástrojů i přes tuto deformaci stále funguje ) a i tak by došlo k omezení také na ostatních frekvencích, ne pouze v basech.
Hledal bych příčinu ve špatně napasovaném 0. pražci nebo jeho drážkách, usazení sedla kobylky - tedy přefrézovat drážku do roviny a pečlivě napasovat sedlo, vyčistit od všech grotů na styčné ploše se strunami.
Jsou - li vložky pod sedlem, pak vyrobit nové sedlo odpovídající výšky nebo vložku přilepit - namísto několika určitě použít pouze jednu v odpovídající tloušťce.
Ztráta výkonu na určité frekvenci by mohla souviset s rozlepeným místem v nástroji - tedy pečlivě projít, prozkoumat zadní desku - mohla by být rozlepená ve vrstvách překližky......
Resp. obecně - jakékoli prasklé, uvolněněné, rozlepené místo - efekt spočívá v tom, že pokud dojde k odečtu frekvencí kmitající struny a např. odlepeného žebra, které v místě odlepení kmitá jinak, než by mělo, tón se utlumí. Je to stejný princip jako dva reproduktory zapojené v protifázi.
Zkontrolovat spoj krku a těla - šrouby jsou bezva, ale do kytary nepatří :o))
Pokud by tento spoj špatně seděl, může změnit zvuk zásadním způsobem.
Ovlivnit rozsah může i extrémnější dotažení výztuhy nebo její úplné povolení, i když to nebývá až tak markantní dopad, nicméně - může se stát.
"Únava materiálu" kobylky je poslední, co by mě napadlo, tam bych nehledal příčinu.
Upřímně řečeno - celá konstrukce tohoto modelu odpovídá ceně a ani u nového nástroje není zvuk nijak okuzlující. Nejde pouze o rezonanční desku, ale o celkovou koncepci.....
Otázkou je, zda se vůbec dá z nástroje získat uspokojivý výsledek.....
Dobrý den,
mám dotaz k modelu Nylon electric. U popisu máte uvedeno, že lze osadit nylonovými i kovovými strunami. Mám si to vysvětlit tak, že tutéž kytaru mohu používat jak s nylonovými tak s kovovými strunami, nebo jde o dvě varianty kytary?
Ještě bych se rád zeptal, zda je uvedená cena stále aktuální.
Děkuji
Dobrý den,
ano, tato konstrukce umožňuje použití nylonových i kovových strun.
Aktuální cena je při stejné specifikaci je okolo 31 000,- Kč - záleží na konkrétním designu, mechanikách a typu snímání, kde lze vybra z více variant, než tomu bylo....
Dobrý den,
zajímal by mě Váš názor na kostěno - ebenovou kobylku ( kost pod struny á 5mm ,zbytek eben ) na akustické jazz kytaře.
Děkuji za odpověd Pavel
Dobrý den,
záleží na tom, čeho chcete ve zvuku dosahnout.
Kost přidá výšky, což, u správně fungující jazzové kytary, není žádoucí.
Zvuk se bude víc blížit westernové akustické kytaře, hůř se bude pojit a prosazovat se mezi ostními nástroji v jazzové sestavě.
Většinou potřebujete dosahnout pravého opaku, tedy u tohoto typu nástroje ještě víc omezit vyšší frekvence.....
Dobrý den, nedávno se mi dostala do ruky stará akustická kytara "gibsonka" a potřeboval bych jí přepražcovat a vytvořit pickguard, podle kytar radiotone a chtěl jsem se zeptat, kolik by to tak u vás stálo. Případně, kolik by stálo ozdobení hlavy křížkem z perleti, který mají kytary radiotone. Děkuji za odpověď, s pozdravem Matthew
Dobrý den,
zásadní bude stav krku, u těchto starých nástrojů to bývá často na velkou opravu.
Pokud budu předpokládat, že krk je použitelný, pak dle stavu výměna pražců vyjde na 1 600,- - 2 000,-, pickguard cca 1 500,-, perleť v hlavě 1 500,-.
Dobrý den, než začnu, tak neopomenu pochválit přínosnost Vašeho webu a fóra a skvělý servis.
Mám v úmyslu nechat si postavit kopii stratocasteru s drobnými odlišnostmi. Jsem spíše vyznavačem hardtail kobylek, což u originálu Fenderu není tak častý jev (bavíme-li se o stratocasterech) - a pokud už se povede sehnat, pak je vyfrézovaný standartně pro 3 singly. Já mám v úmyslu osadit jej dvěma humbuckery a tedy, jak už jsem ostatně předeslal, hardtail kobylkou. Řeším tedy momentálně vhodnost dřeva těla nástroje, přičemž využíván by nástroj byl zejména pro rockovou hudbu, tedy prohnaný přes pár krabiček, ne žádné brutální zkreslení ale zas ne zvuk úplně čistý. Pak přemýšlím nad krkem, zda vybrat celojavor nebo palisandrový hmatník. Pokud by jste byl tak laskav a ukrojil kousek z Vašeho drahocenného času a zodpověděl mi těchto několik nejasností, byl bych vděčen. Na kolik pak taková stavba vyšla? Prosím o variantu stavby celého nástroje i toho, že bych krk měl už svůj.
Díky předem
Dobrý den a děkujeme.
Tento model je celkem často poptávaný.
Abych Vám sestavil nabídku, požádám Vás o e-mail. Variant k výběru, které ovlivní výsledný zvuk i cenu, je relativně hodně a zde na fóru není prostor pro řešení konkrétních nástrojů.
Obecně lze uvažovat o dvou konstrukčních řešení - standardní a problematická :o)) konstrukce šroubovaného krku ( akustické ztráty, kratší sustain, méně barevný zvuk - šrouby lepený spoj nikdy nenahradí ) anebo konstrukce průchozího krku.
Zvuk s pevnou kobylkou a humbuckery nikdy nebude připomínat Strata ( typický zvuk je zvuk pružin tremola a obecně konstrukce tohoto typu kobylky, i když není aktivní a samozřejmě singl snímačů ). Jde tedy víc o styl nástroje a jeho vzhled.
Průchozí konstrukce krku - lze dodržet i stylové provedení nástroje, kdy na první pohled není patrné, že jde o tuto variantu - nabízí nejlepší možný přenos energie mezi strunami, hardwarem a dřevem. Tyto nástroje hrají mnohem snáz, jsou barevnější a mají nesrovnatelně delší sustain.
Materiál ať už té či oné varianty se bude odvíjet od Vaší představy o použití nástroje - to je na osobní rozhovor.
Obecně - budu - li se držet klasické konstrukce Strata - tělo bahenní jasan nebo americká olše - jasan je zvukově barevnější a líbivější, olše se ale lépe prosazuje - za mě raději olše, především kvůli bezproblémovému prosazení se v kapele. Opět zobecněno - příliš barevné nástroje této konstrukce se v kapele prosazují problematicky, samozřejmě to souvisí s mnoha dalšími věcmi, nicméně.....
Krk americký javor, pokud není zákazník puritánský zastánce Fender konstrukce, pak vícedílný, nikoli v tangenciálním řezu, jak je to u většiny nástrojů, ale v radiálním či poloradiálním řezu ( jak to zpravidla bývá u signature a custom řady ) - lépe drží, lépe hraje.
Hmatník palisandrový - vzhledem k životnosti nástroje je praktičtější na případné opravy - přepražcování zejména, kdy javorový hmatník, téměř s jistotou, musí být znovu lakovaný, což je finančně celkem náročné, nemluvě o horší stabilitě. Jednodílný krk včetně hmatníku je veliká loterie - pokud se to povede, je to skvělé, většinou je tam ale problém, a to buď mechanický - vlny na hmatníku - nebo akustický - tzv. vlky.
Předem to nelze nijak odhadnout ani ovlivnit. Logika velí, že jeden kus dřeva je na deformace náchylnější a má větší sílu při jakémkoli kroucení a prohýbání se, výztuha ho mnohdy nepřepere. Oproti tomu lepená konstrukce z více dílů schopnost krku deformovat se značně omezuje.
U akustických a o to více u jazzových kytar se krk z více dílů používá běžně....
Konstrukce průchozí se dá vyrobit buď ze stejných materiálů nebo pro použití v tvrdším stylu, např. z mahagonu, který i přes zásadní zkreslení zachovává čitelné basy.
Pokud bychom měli realizovat podobný nástroj, raději bych použil náš krk. Kromě už zmíněných věcí používáme i jiný systém aktivní výztuhy, doplněný výztuhami pasivními, které jednak pomáhají sustainu, jednak eliminují nepravidelnosti v průhybu, při dotažení výztuhy.
Dobrý večer,
prosím, jaký je Váš názor na elektroakustiku YAMAHA APX 700II SBD. A co znamená např. luby a zadní deska "nato".
Děkuji za odpověď. Jiří
Dobrý den,
můj názor na tento nástroj je, že moc nechápu, proč a na co by si ho kdo ještě dnes pořizoval :o).
Polomasivní kytara, akusticky nepoužitelná, systém snímání dvěma kontaktními snímači ( System 64 ) - na to bych byl opatrný, mívá spoustu negativních vlastností.
Verze se snímáním označovaným jako System 65 má snímač pod sedlem kobylky - to bych viděl jako jistější.....
Tento model měl svoje opodstatnění v době, kdy snímání akustické kytary byl velký problém nejen v kvalitě, ale i pro náchylnost ke zpětné vazbě.
Podobně jako o něco dříve Ovation i Yamaha vyřešila se ctí tento problém modelem APX, který, oproti Ovationu, přece jen působil klasičtějším dojmem. O kvalitě zvuku bych už nebyl tak přesvědčený, Ovation byl stále lepší - podle mě.
APX byl nový úspěšný trend, zvuk na svou dobu novátorský, pohodlné nízkolubové tělo....
Pro hráče ve větších či tvrdších projektech nebo kytaristy alternativních stylů zajímavá volba.
Postupem času se APX stala natolik úspěšným modelem, že z původní verze s umělohmotným tělem a překližkovou rezonanční deskou modelu APX 4 vzniklo několik luxusnějších modelů až k verzi celomasivního nástroje. V té době také bylo možné koupit výrobek japonské firmy vyráběný v Japonsku, nevídaný luxus, kterého jsme si ve své hlouposti nevážili :o). Současná indonéská či jaká produkce Yamahy je o dost jiná a rozhodně v kvalitě a zvuku nepřipomíná modely 80.- 90. let, kdy vznikla i APX.
V dnešní době digitálních aparátů už je možnost a kvalita ozvučení akustických kytar značně dál a podobné modely kytar už ztrácejí uplatnění.
Obecně je trendem co nejakustičtější zvuk, to APX rozhodně nemá.
Model APX bych volil pouze a jedině s ohledem na hratelnost - nízké tělo, pohodlný cutaway, no anebo pokud se Vám líbí právě tento typický APX zvuk.Snad do rocku či popu....
Pokud kytaru, která má hrát především elektricky a akustický zvuk je vedlejší, pak raději Takamine - některý z menších modelů - určitě bude zvukově kvalitnější.
V případě, že hledáte akustický nástroj a řešíte tento model Yamahy z důvodu obav ze zpětné vazby, pak bych raději hledal vhodný aparát a kvalitnější akustickou kytaru, případně s instalací snímání dodatečně.
Cena za dotazovaný model celkem napovídá, jaká kvalita se nabízí......
Nato - je dřevo botanického druhu Mora excelsa nebo Mora gonggrijpii, často označované jako Eastern Mahogany. Používá se jako levnější náhrada mahagonu, protože má teoreticky podobné vlastnosti. Reálně to už tak vhodná náhrada není.
V případě APX je to lhostejné, jde o překližku - tak je tomu vždy, pokud výrobce neuvede u specifikace materiálu slovíčko "solid" - tedy masivní.
Zdravím a prosím o posouzení, jak moc nástroji škodí přelaďování. Rád bych se trochu naučil nějakou bluesovou techniku slide a chce to např. ladění D A D fis a d, na YouTubu jsou pěkné tutoriály. Řada hráčů používá třeba nějaká irská ladění, ale mají to tak natrvalo. Ublíží zvuku nástroje častější přelaďování ze standardního ladění, a tedy změna napětí desky? Díky moc.
Dobrý den,
k poškození nástroje by dojít nemělo, rozdíly napětí nejsou až tak zásadní.
Problém je tom, že nástroj - především rezonanční deska a krk - častou změnou napětí mohou být nestabilní a bude problém s častým laděním.
Dřevo si vždy nějakou dobu zvyká na změny - ať už vlhkosti, teploty, zatížení - než zareaguje - vždy je to s nějakým zpožděním. Můžete se tedy setkat s nutností nechat nástroj přeseřídit s určitou rezervou dohmatu, která vykompenzuje podladění, což může být nepohodlné pro běžné ladění.
Ale je to nástroj od nástroje, je třeba vyzkoušet, někdy se neděje po podladění téměř nic.
Nezanedbatelné je při podladění ladění - většinou se zhorší jednak vlivem potřeby větší kompenzace na kobylce, jednak struny víc trpí častými změnami a dříve přestávají ladit, nehledě na to, že po podladění nějakou dobu trvá, než se usadí a lze hrát bez neustálého ladění.
Často se pro podladění sestavují speciální sety strun - větší průměry oproti standardní sadě pro podladěné struny - lépe zní, lépe ladí.
Pokud budete hrát s podladěním často, druhý nástroj bývá stejně nutný.
